Byzmag

Richard Gürlich - Odpovědnost vedoucího zaměstnance

V předešlém číslo BYZMAG Léto jsme si představili témata:

Odpovědnost člena statutárního orgánu

Navazujeme a pokračujeme odpovědosti vedoucího a samotnou trestní odpovědností.

Odpovědnost vedoucího zaměstnance

Jak již bylo uvedeno výše, vedoucí zaměstnanci vykonávají svou činnost v rámci pracovního poměru dle zákoníku práce. Jelikož celý zákoník práce vychází z předpokladu, že zaměstnanec je ve vztahu se zaměstnavatelem slabší stranou, upravuje práva a povinnosti v prospěch zaměstnanců tak, aby zaměstnancům zajistil nutnou ochranu. V důsledku tohoto přístupu je odpovědnost vedoucího zaměstnance ve srovnání s rozsahem odpovědnosti člena statutárního orgánu společnosti výrazně omezená (jak bude uvedeno dále).

Zaměstnanci obecně jsou povinni nahradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobí porušením svých povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vedoucí zaměstnanci přitom mají oproti „řadovým“ zaměstnancům i některé další, speciální povinnosti, mezi něž patří především povinnost řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, co nejlépe organizovat práci, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a další. Tyto speciální povinnosti tedy fakticky rozšiřují odpovědnost vedoucích zaměstnanců oproti zaměstnancům ostatním.

Porušení povinnosti zaměstnance musí být v každém případě (tedy i u vedoucích zaměstnanců) zaviněné (ať už nedbalostní nebo úmyslné), tedy zaměstnanec nemůže odpovídat za škodu, kterou nezavinil.

Výše náhrady škody, kterou lze po zaměstnanci požadovat, je omezená. Pokud byla škoda způsobena z nedbalosti, je možné po zaměstnanci požadovat její náhradu maximálně do částky, která odpovídá 4,5 násobku zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku, kterého dosahoval před porušením své povinnosti. Pouze v případě, že zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, případně po zneužití jiných návykových látek, výše uvedené omezení se neuplatní, a zaměstnanec bude povinen škodu nahradit v celém jejím rozsahu.

Tato obecná úprava odpovědnosti zaměstnanců za škodu se tedy vztahuje i na vedoucí zaměstnance. Odchylně od ostatních zaměstnanců budou vedoucí zaměstnanci za škodu odpovědní pouze v případě vzniku schodku na hodnotách, které byly zaměstnanci svěřeny zaměstnavatelem na základě písemné dohody (tedy na základě tzv. dohody o hmotné odpovědnosti). Pokud je k náhradě schodku povinno více zaměstnanců současně, určí se obecně podíly náhrady schodku podle toho, jaké výše dosahují hrubé výdělky jednotlivých zaměstnanců, avšak celková výše takto určeného podílu však nesmí přesáhnout výši průměrného měsíčního výdělku daného zaměstnance. Jestliže je mezi zaměstnanci povinnými k náhradě schodku i vedoucí zaměstnanec, určí se mu podíl na základě dvojnásobku jeho hrubého výdělku, přičemž navíc takto určený podíl není nijak dále omezen výší průměrného měsíčního výdělku vedoucího zaměstnance, jako je tomu u ostatních zaměstnanců. Dále, ukáže-li se, že podíly zaměstnanců nepokryjí celý schodek, bude zbylou částku povinen doplatit právě vedoucí zaměstnanec.

Trestní odpovědnost

Ve stručnosti je třeba zmínit i možnost vzniku trestněprávní odpovědnosti člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance. Pokud se člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec při své činnosti dopustí trestného činu, mohou odpovědnost za takový čin nést sami jako fyzické osoby, nebo tato odpovědnost dopadne na právnickou osobu, v rámci které se protiprávního činu svým jednáním dopustili.

Právnická osoba sice představuje pouze určitou fikci a není tedy sama způsobilá dopustit se trestného činu, je však možné, aby byly právnické osobě přičítány některé, v zákoně uvedené trestné činy, které spáchají (mimo jiné) členové jejího statutárního orgánu nebo osoby vykonávající u právnické osoby řídící nebo kontrolní činnost, za které jsou považováni i všichni vedoucí zaměstnanci.

Se začátkem prosince letošního roku by měla vstoupit v účinnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která okruh osob, jejichž jednání může založit trestní odpovědnost právnické osoby, poněkud zúží. Nově bude v případě vedoucího zaměstnance potřeba posoudit, zda se v rámci právnické osoby zároveň jedná o osobu „ve vedoucím postavení“. V opačném případě by mohlo být jednání vedoucího zaměstnance být přičitatelné právnické osobě jako jednání „řadových“ zaměstnanců, jejichž jednání lze přičítat právnické osobě pouze v omezených případech, jak bude zmíněno dále.

Protiprávní čin musí být spáchán buďto jménem právnické osoby, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, trestní odpovědnost by dopadala na samotnou fyzickou osobu, která se svým jednáním trestného činu dopustila. Na druhou stranu, vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání skutečnost, že se nepodaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba trestný čin spáchala, postačí jistota o tom, že se jednalo o některou z osob, jejichž jednání lze právnické osobě přičítat.

Další podmínkou vzniku trestněprávní odpovědnosti právnické osoby je, že jednání fyzické osoby musí být právnické osobě přičitatelné. Pokud se jedná o člena statutárního orgánu společnosti nebo vedoucího zaměstnance jako osoby vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, bude jejich jednání právnické osobě přičitatelné vždy bez dalšího.

Co se týče situace po začátku účinnosti výše zmíněné novely, přičitatelnost jednání členů statutárního orgánu zůstane beze změny. Aby bylo přičitatelné jednání vedoucího zaměstnance bez dalšího, bude muset být tento zaměstnanec „osobou ve vedoucím postavení“ v rámci dané právnické osoby. Pouze za předpokladu, že by některý vedoucí zaměstnanec do této kategorie nespadl, bylo by jeho jednání přičitatelné jako jednání jiných „řadových“ zaměstnanců za podmínky, že zaměstnanec jednal na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu od právnické osoby, členů statutárního orgánu, osob ve vedoucím postavení jednající za právnickou osobu nebo vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, nebo osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení právnické osoby, nebo pokud by výše vyjmenované osoby neučinily nezbytná opatření, ke kterým jsou povinny, případně která po nich lze spravedlivě požadovat k zamezení páchání trestné činnosti. V ostatních případech by byl zaměstnanec za spáchaný trestný čin odpovědný sám jako fyzická osoba.

Závěr

Jak již bylo řečeno v úvodu, navzdory skutečnosti, že člen statutárního orgánu a vedoucí zaměstnanec mohou fakticky vykonávat poměrně podobnou činnost, je z hlediska právní úpravy jejich postavení velmi rozdílné, z čehož vyplývá i rozdílně nastavená odpovědnost za výkon jejich činnosti.

Člen statutárního orgánu je především povinen jednat vždy s péčí řádného hospodáře, a porušení této povinnosti je pro něj spojeno s mnoha možnými důsledky, od povinností vydat získaný prospěch, přes povinnost nahradit společnosti vzniklou újmu, která není co do výše zákonem nijak limitována, až po možnost jeho vyloučení z funkce člena statutárního orgánu ze všech obchodních korporací až na dobu 10 let. Naproti tomu vedoucí zaměstnanec sice může fakticky řídit celou společnost, nicméně dále zůstává pouze zvláštní kategorií zaměstnance, a vztahují se tak na něj některá ochranná ustanovení zákoníku práce – zejména jeho povinnost k náhradě škody způsobené zaměstnavateli je poněkud limitována stejně jako u jiných, „řadových“ zaměstnanců, a přísnější režim ohledně náhrady škody mají vedoucí zaměstnanci pouze v případě vzniku schodku na svěřených hodnotách. S ohledem na výše uvedené je tedy vedoucí zaměstnanec vzhledem k členu statutárního orgánu společnosti, alespoň co se týče jeho odpovědnosti za výkon činnosti, ve výrazně výhodnějším postavení.

Pro více informací kontaktujte:

Richard Gürlich 
advokát/attorney at law 
GÜRLICH & Co. 
Politických vězňů 19
110 00  Praha 1 

tel.: + 420 222 101 591 


direct tel.: + 420 222 101 595 

fax: + 420 222 101 590 


mobil: +420 604 233 118 


mailto: gurlich@akrg.cz 


http: www.akrg.cz 



Partneři