Byzmag

Richard Gürlich

Švarcsystém – zakázaný způsob spolupráce mezi živnostníkem a zaměstnavatelem. Kde je hranice?

I přes svou nelegálnost a hrozbu vysoké pokuty je švarcsystém stále často využívaný způsob výkonu práce mezi zaměstnavateli a potencionálními zaměstnanci. Jeho nezpochybnitelné výhody v podobě administrativního odlehčení a ušetření na pojistném a daních jsou však převažovány nulovou ochranou osoby vykonávající práci, jakou by jí v případě pracovněprávního vztahu přiznal zákoník práce a také stále hrozící návštěva Inspektorátu práce.

V úvodu je na místě připomenout, co to švarcsystém vlastně je. Jedná se o obchodněprávní vztah mezi potencionálním zaměstnavatelem a osobou samostatně výdělečně činnou (nejčastěji na základě živnostenského oprávnění), kde však živnostník fakticky vystupuje v roli zaměstnance tím, že vykonává závislou práci. Zaměstnavatel tedy platí živnostníkovi vystavené faktury za odvedenou práci a dále mu ve vztahu k živnostníkovi nevznikají další práva, která jsou klasická pro pracovně právní vztah. Tedy nemusí hradit za takového člověka veřejnoprávní pojistné, nést odpovědnost za škodu, poskytovat mu dovolenou a různé příplatky, a také platit náhradu mzdy za překážky v práci na straně zaměstnance (dočasná zdravotní neschopnost, svatba, apod.).

K rozlišení, kdy se jedná o švarcsystém a vytyčení hranice spolupráce mezi živnostníkem a zaměstnavatelem je potřeba se zaměřit na samotnou charakteristiku závislé práce tak, jak ji chápe zákoník práce. Taková práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, na jeho pokyn a odpovědnost. Dále je vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady zaměstnavatele a ve stanovené pracovní době, kdy zaměstnanec musí práci vykonávat osobně.

Znaky Švarcsystému

Nedá se generalizovat, že splněním určitého počtu znaků se jedná nebo nejedná o švarcsystém, vždy záleží na posouzení Inspektorátu práce a celkovém charakteru práce. Prvním vodítkem je vztah mezi oběma stranami. Obchodněprávní vztah je založen na rovnosti subjektů, kdežto v pracovněprávním vztahu zaměstnavatel vystupuje v nadřízeném postavení, přiděluje a řídí práci svých zaměstnanců. S tím souvisí i další častý znak švarcsystému a to dlouhodobá soustavná spolupráce živnostníka s pouze jedním klientem („zaměstnavatelem“), což je snadno prokázatelné z vystavených faktur. Faktury bývají vystavovány s jistou pravidelností, nejčastěji jednou měsíčně a na podobně vysoké částky. Navíc je možné vypozorovat, že inkasované částky jsou obvykle srovnatelné s příjmy řádného zaměstnance vykonávající podobnou práci u téhož zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel nějaké zaměstnance má.

Zastřený pracovněprávní vztah většinou vykazuje i další znaky. Když živnostník používá k práci nástroje, zařízení a materiál svého klienta, vykonává práci na jeho náklady, navíc ještě v jeho prostorách, přičemž nemá uzavřenou smlouvu o nájmu, jedná se o typický projev švarcsystému.

Osoba samostatně výdělečně činná by měla zpravidla vystupovat pod svým vlastním jménem a též si sama určovat svou pracovní dobu. Pokud však živnostník jedná za jinou osobu, používá její vizitky, emailovou schránku nebo auto s reklamou a je mu hlídána a evidována pracovní doba, jedná se též o znak švarcsystému.

Kdo se bát nemusí

Obecně se dá říct, že živnostník, který úmyslně na švarcsystém nepracuje, se nemá čeho obávat. Jestliže je sám sobě pánem, určuje si práci i pracovní dobu, klient mu nezakazuje pracovat pro jiné a při práci používá své nástroje a materiál, s největší pravděpodobností se o švarcsystém nejedná. Pokud si i přesto nejste jistí, jestli Vaše činnost nevykazuje znaky závislé práce, doporučujeme obrátit se na odborníka přes pracovní právo.

Není jiná možnost?

Uchazeči o zaměstnání se často u pracovních pohovorů setkají s požadavkem práce „na živnostňák“ či „na IČO“ a neochotou zaměstnavatele uzavřít řádný pracovní poměr, je to tedy jediná možnost, jak navázat s dotyčným spolupráci. Tito uchazeči o zaměstnání by si měli předně uvědomit, že v tomto vztahu nebudou požívat žádné ochrany ani výhod, které jim garantuje zákoník práce. Sice budou mít pravidelně přidělovanou práci a určenou pracovní dobu, ale už nebudou mít nárok na příplatky za práci přesčas ani zákonem omezenou maximální délku pracovní doby nebo další příplatky a placená volna, na která by měli jakožto zaměstnanci zákonný nárok. Dále je pak třeba připomenout, že zákoník práce výrazně limituje odpovědnost zaměstnance za škodu. V pracovněprávním vztahu je při vzniku škody vyžadováno zavinění dotyčného a ten navíc odpovídá pouze do 4,5 násobku svého průměrného měsíčního výdělku. Živnostník naproti tomu odpovídá vždy v plné výši za vzniklé škody, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zaviněnou nebo nezaviněnou škodu, což může být pro některé i likvidační.

Další bodem, který by tito uchazeči o práci měli zvážit, je fakt, že by se z nich stali podnikatelé se vším, co k tomu patří. Tedy by si sami odváděli pojistné na zdravotním a sociálním pojištění, podávali každoroční daňové přiznání a odváděli daň z příjmu, vedli si účetnictví, pravidelně vystavovali faktury svému „klientovi“. Taková administrativní zátěž je často nepřekonatelná pro lidi, kteří „nesnáší papírování“ a nemají potřebné znalosti v této oblasti.

Posledním rizikem je samozřejmě možný postih ze strany Inspektorátu práce, který za tuto nelegální práci hrozí. To vše by si měl uvědomit každý, kdo uvažuje o přijetí nabídky potencionálního zaměstnavatele pracovat na „živnostňák“. Z pohledu zaměstnance se často jedná o velmi nevýhodnou nabídku.

Postih švarcsystému

Jak již bylo zmíněno na začátku, švarcsystém je od roku 2012 výslovně zakázán zákoníkem práce a hrozí za něj vysoké sankce. Kdo tímto způsobem zaměstnává jiné, vystavuje se hrozbě pokuty ve výši 250.000 – 10.000.000,-Kč a navíc mu mohou být zpětně vyměřené daně, odvody na pojistném, a také penále navrch. Živnostníkovi, který na švarcsystém přistoupí, hrozí pokuta až do výše 100.000.- Kč. I proto je na zváženou potencionálního zaměstnavatele i zaměstnance, jestli se vůbec do takového podniku pouštět.



Partneři