Chaos a zmatek.
Posteskl si minulý pátek klient. Ty májové svátky mi zcela ochromily výrobu.
Šofér taxíku v neděli večer zase jen rezignovaně mávl rukou: Jezdím dnes jen tak piánko; týdenní normu UBERU tak jako tak nesplním.
Pět kandidátů si se mnou domluvilo pohovor na středu (státní svátek) a přišel jen jeden. Temně pravil personální manažer jedné velké firmy.
Naše životy roztržené dvěma středečními státními svátky se dnes zase zcelily. Čeká nás uspěchané pondělí, pilné úterý a (překvapivě) pracovní středa. Jsem rád, že letos připadly oba státní svátky na středu.
Zvolnil jsem v obou týdnech já i mí přátelé z AppleWatch, se kterými soutěžíme ve fyzické aktivitě. Kalendář nám nadělil dva volnější týdny a my si mohli vyzkoušet, jaké by to bylo, kdyby byl náš pracovní týden o den kratší a klidnější. A on bude.
Zkracování pracovní doby reaguje na růst objemu práce, který současný zaměstnanec musí zvládnout. Pracovní doba se ve vyspělých ekonomikách zkracuje (Švédsko, 6), a už i u nás máme první vlaštovky, protože některé firmy (a dokonce banka!) zavádějí čtyřdenní pracovní týdny.
Připravme se, že naším novým benefitem bude kratší pracovní týden a čtvrtek možná bude naším novým pátkem.
Nebudeme pak ale vlastně mít třídenní pracovní týden, když se říká, že je pátek malá sobota?
13.5.2019
Komentáře (0)
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.