Virální promoční řeč Tima Minchina jsem viděl před měsícem a stále myslím na ten sál, plný budoucích stoletých. Stovka to je nepředstavitelný věk. Pokud máte rodiče neschopné samostatného života a je jim přes osmdesát, tak víte, o čem mluvím.

O „ageismu“ začíná být víc slyšet i u nás. V USA dokonce vloni obvinily odbory pracovníků v oboru komunikací několik významných amerických společnosti (včetně Amazonu) z nekorektního věkového cílení facebookové reklamy na pracovní pozice.

Některé skills, ale nejsou a nebudou v určitých věkových kohortách dostupné. Na začátku 90 let byla například diskriminačním kritériem v životopisech absence „práce s počítačem“. Nyní má práci s Excelem a Internetem ve svém CV i leckterý CEO.

Významnějším problémem, než kterým je filtrování uchazečů (absence moderních „skills“) však bude mezigenerační soužití zaměstnanců. Čtyři, nebo i pět dekád rozdílu věku mezi zaměstnanci téže firmy bude vyžadovat rozdílné přístupy v odměňování, nabídce benefitů, vzdělávání, ale například i v organizaci teambuildingů.

Bude trendem vytváření znalostně konzistentních organizací, kde se budou věkem nabyté zkušenosti přenášet mezi zaměstnanci? Jak?

A možná zase bude třeba „jen“ odlišit, kdo koho má vlastně možnost ještě/už co naučit.