Záchranná brzda při průšvihu

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je v České republice účinný od roku 2012 a mezi první aféry patřilo zejména vyšetřování zmanipulovaných veřejných zakázek. Trestní odpovědnost právnické osoby vychází v principu, že jednání fyzické osoby je možné přičíst právnické osobě, za kterou jedná, a to za podmínek, že fyzická osoba jedná v zájmu a v rámci činnosti právnické osoby. S touto myšlenkou bylo možné bez omezení postihovat právnické osoby za jednání svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, zmocněnců, externích pracovníků a dalších.

V případě, že se obchodní společnosti nepodaří zprostit trestní odpovědnosti, hrozí jí stejně jako fyzické osobě trestní stíhání a sankce v podobě zrušení společnosti a vstupu do likvidace, propadnutí majetku (celého nebo části), peněžitého trestu, zákazu činnosti nebo například zákazu účasti na veřejných zakázkách a dalších. Podíváme se tedy, v jakých případech je protiprávní jednání přičitatelné právnické osobě a kdy není.

Rozšíření výčtu trestních činů

První novinkou je změna pozitivního výčtu trestných činů přičitatelných právnické osobě na výčet negativní. Jednoduše řečeno, zatímco původní zákon stanovoval taxativní výčet trestných činů, které bylo možno přičíst, novela rozšířila tyto trestné činy v takovém rozsahu, že je jednodušší vypsat ty trestné činy, které přičitatelné nejsou s tím, že všechny ostatní jsou. Celkový počet přičitatelných trestných činů právnické osobě vzrostl po novele z 84 na téměř 200. Z logiky věci sem nepatří trestné činy, které se úzce vztahují k fyzické osobě, jako je vražda, zabití, rvačka, opilství nebo vlastizrada a jejichž přičitatelnost právnické osobě působí až absurdně. Mezi nově zahrnuté trestné činy po novele patří například porušování povinností při správě cizího majetku, krádež, poškozování spotřebitele nebo dokonce i pomluva.

Novelou dochází k rozšíření katalogu trestných činů, na které není možné uplatnit zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí. Jsou to zejména trestné činy související s korupcí jako je trestný čin pletich v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a další. U všech těchto trestných činů už lítost nebude stačit k vyvinění.

Zproštění se trestní odpovědnosti

Druhou novinkou je pojetí obecného zproštění se trestní odpovědnosti právnickou osobou. Před novelou platilo, že obchodní společnost měla možnost vyvinění, jestliže přijala opatření, která byla nezbytná pro zamezení či odvrácení následků spáchaného trestného činu jako například interní systémy kontroly činnosti zaměstnanců.

Nová právní úprava není tak přísná vůči právnickým osobám a odpovědnost ve významné míře omezuje a značně rozšiřuje schopnost právnické osoby se z trestní odpovědnosti vyvinit bez ohledu na to, kterou osobou (zaměstnanec nebo statuární orgán), byl trestný čin spáchán. Dnes není právnická osoba odpovědná za spáchání trestného činu fyzickou osobou v případě, že prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání takového činu zabránila.

Případné vyvinění právnické osoby bude tedy záviset na onom „úsilí, které je možné spravedlivě požadovat“. Tato formulace působí velmi obecně a nepřesně, její obsah bude předmětem právní praxe a judikatury následujících let. Přesto se dá říct, že orgány činné v trestním řízení budou posuzovat, jak se právnická osoba k možnému páchání trestné činnosti staví a jaké prevenční mechanizmy má zavedené. Tuto podmínku by měly zajistit příslušné a na míru zpracované Criminal compliance programy, které budou právnickými osobami efektivně uplatňovány.

Criminal compliance program

Criminal comliance program (CCP) můžeme definovat jako ucelený systém vnitřních opatření a postupů pro prevenci, rozpoznávání a řešení případných trestněprávních jednání, který je při správném nastavení a zpracování efektivní nástroj pro eliminaci trestných činů přičitatelných právnické osobě. Je důležité, aby tyto programy byly vždy uzpůsobeny dané společnosti a jejím potřebám a byly součástí firemní kultury. Proto je důležité svěřit jejich tvorbu odborníkům, kteří připraví program na míru dané společnosti. Nezbytná je i důsledná komunikace, školení zaměstnanců a správné nastavení vnitřních procesů tak, aby byly schopné vyhledávat případná rizika či přímo páchání samotné trestné činnosti a na toto včas reagovaly spoluprací s orgány činnými v trestním řízení.

Jako příklad můžeme uvést jednatele společnosti, který pozve svého obchodního partnera (například zadavatele veřejné zakázky) na oběd do vyhlášené restaurace s útratou značně přesahující 5 000,- Kč. Načež bude společnost čelit obvinění z trestného činu korupce. V případě, že bude mít společnost vhodně nastavený CCP, může se vyvinit s tím, že jednatel byl seznámen s vnitřním předpisem, který jako maximální možnou výši za oběd stanovuje 2 000,-Kč a prošel např. školením, v rámci něhož se tyto znalosti ověřovaly. Trestně odpovědný bude tedy jednatel jakožto fyzická osoba.

Je třeba zmínit, že český právní řád nikde neupravuje přesnou podobu CCP a jejich parametry, tudíž je možné je realizovat formou interních směrnic jako jsou bezpečnostní předpisy, krizové nařízení, organizační řády a další tak, aby co nejlépe vyhovovaly požadavku „úsilí, které je možné spravedlivě požadovat“.

V současné době eviduje Rejstřík trestů právnických osob na 170 záznamů odsouzení právnických osob, mnoho společností zachránil právě správně nastavený CCP.

pokračování příště