Je flexibilní pracovní doba ideálním řešením pro Vás nebo Vaše zaměstnance?

Nízká nezaměstnanost nutí zaměstnavatele zvyšovat svou atraktivitu a přicházet s novými inovacemi a zajímavými benefity pro potencionální zaměstnance. Práce z domova je již celkem běžný jev, rozmáhají se také poloviční úvazky nebo sdílení pracovního místa. Zaměstnavatelé se více zaměřují na efektivitu práce než na počet hodin odsezených v kanceláři.

Možností flexibilního zaměstnání je několik. Pružná pracovní doba zahrnuje určitý počet hodin, kdy zaměstnanec musí být k nalezení na svém pracovišti, ale jestli přijde brzy (a brzy také odejde) nebo později, je na jeho uvážení. Tento model je vhodný například pro rodiče školkových dětí nebo pro lidi „sovy“, kteří mají problém ráno brzy vstávat a nejvíc jim to myslí ve večerních hodinách. Zhuštěný pracovní týden zase umožňuje pracovat více hodin denně a méně dnů v týdnu, tak můžete mít odpracováno během 3 - 4 dnů a zbytek týdne mít volno. To ocení studenti, kterým je tak umožněno skloubit plný úvazek se studijními povinnostmi. Zaměstnanec si také může se zaměstnavatelem domluvit měsíční/roční počet odpracovaných hodin a sám si určovat jejich rozvržení. Samostatnou kapitolou je pak práce z domova, kde je zaměstnanec pánem svého času a pracovní dobu si určuje zcela svobodně (po domluvě se zaměstnavatelem). Nakonec zmíníme sdílení pracovního místa, kdy je práce rozdělena mezi dvě či více osob, které pracují střídavě polovinu týdne, obden či ob týden. Dokonce se můžou střídat i ráno a odpoledne. Zde je třeba dbát na to, aby byly povinnosti rozděleny spravedlivě a všichni pracovníci si byli vědomi svých povinností.

Zákoník práce kromě obecné úpravy pracovní doby myslí i na pružnou pracovní dobu. V příslušných ustanovení se můžeme dočíst, že pružná pracovní doba zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. Celková délka směny pak nesmí přesáhnout 12 hodin. Novela zákoníku práce, která měla vejít v účinnost 1.7.2017, ale k jejímuž schválení nakonec nedošlo, upravovala celkem podrobně práci z domova včetně evidence pracovní doby a měla do zákoníku práce vnést více flexibilních prvků. Z toho je patrné, že flexibilní formy práce jsou prozatím založené výlučně na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele a nemají oporu v zákoně. Pokud k této dohodě dojde a zaměstnanec přejde na některou z flexibilních forem zaměstnání, může to přinést pár změn v pracovněprávním vztahu. Je na místě si sjednat zkušební dobu, aby se obě strany přesvědčily, zda jim nový model vyhovuje, změnit se může počet pracovních hodin, výpočet dovolené nebo výše mzdy. Zaměstnavatel ale vždy musí dbát na dodržování pravidel zákoníku práce, ať už se jedná o maximální týdenní pracovní dobu, nezbytné přestávky v práci nebo dobu odpočinku mezi dvěma směnami. Pro pořádek je nezbytné všechny tyto změny písemně zaznamenat formou dodatku k pracovní smlouvě. Zde doporučujeme obrátit se na odborníka pracovněprávních vztahů, který se postará o soulad s právními předpisy.

Pružná pracovní doba není samozřejmě vhodná a uskutečnitelná pro každé zaměstnání. Pracovníci dvousměnných a třísměnných provozů, stejně tak prodavači v supermarketu, lékaři, učitelé nebo řidiči z povolání si jen těžko mohou zvolit, kdy půjdou do práce a z práce. Naopak ale roste počet osob, jejichž náplň práce to umožňuje, a je pak na zaměstnavateli, jestli vloží do svých zaměstnanců důvěru a tuto formu práce jim nabídne.