Logické i nelogické chování globálních firem aneb jak v ní přežít na věky
Globální společnosti mají úžasné výsledky, každoročně rostou a vytváří image dokonalosti před svými zákazníky i laickou veřejností. Mnoho zákazníků mi říká, jak pracuji pro úžasnou firmu a že to musí být životní štěstí. A taky že je, kdybych si stěžoval, tak bych se rouhal. A i přesto tyto globální firmy mají svá psaná i nepsaná pravidla, mnohdy nelogická, někdy až směšná a absurdní. Tyto absurdity se u jednotlivých firem projevují různě, ale mají mnoho společného.
Globální společnosti mají úžasné výsledky, každoročně rostou a vytváří image dokonalosti před svými zákazníky i laickou veřejností. Mnoho zákazníků mi říká, jak pracuji pro úžasnou firmu a že to musí být životní štěstí. A taky že je, kdybych si stěžoval, tak bych se rouhal. A i přesto tyto globální firmy mají svá psaná i nepsaná pravidla, mnohdy nelogická, někdy až směšná a absurdní. Tyto absurdity se u jednotlivých firem projevují různě, ale mají mnoho společného.
Takže platí: „Kdo nezažil, neuvěří!“
Třeba…
1 - Každá firma hlásá, že největší bohatství má v lidech. A ano, je to ryzí pravda. Je to až zbožné přání majitelů firem a nejvyšších manažerů.
A realita?
Ta pokulhává významně. Globální firmy jsou obrovské, pracuje v nich několik tisíc lidí, když jsem při zemi a procházejí často různými reorganizacemi a změnami včetně změn vedení. To s sebou přináší konkurenční prostředí, mnoho politických vlivů, mnoho propouštění a mnoho všeho, co nás všechny posouvá mimo naši komfortní zónu.
A kdo je vždy na ráně?
Přeci ten, kdo nějak vyčnívá, je za dobře s vedením, a když přijde nové vedení, tak se najednou stává nepohodlným.
Je jediný způsob, jak přežít v korporaci desítky let a proplout mnoha změnami – buďte průměrní! Schovejte se v průměru a máte velkou šanci, že si to teplé místečko uhájíte napořád (proto také největší koncentrace průměrných lidí naleznete v korporátních firmách). Jakmile budete výrazně podprůměrní, pak vás vyrazí (pokud nepracujete ve Francii, kde vás odbory zachrání). Vyčnívejte talentem, pak buď vás budou šoupat z pozice na pozici, abyste nezůstali v „komfortní zóně" a aby z vás vymáčkli co nejvíc. Další možností je, že vás při první reorganizaci vyhodí za nekompatibilitu s vizí společnosti, či s novým vedením.
2 - Většina lidí v obchodních společnostech pracuje v tzv. podpůrných funkcích (podpora, technická podpora, marketing, právní oddělení atd.). Ten aparát je natolik velký, že tvoří naprostou většinu obchodní firmy. Ve výsledku to vypadá tak, že zákazník si myslí, že firma má jen pár zaměstnanců, když se vídá jen s obchoďáky. Když mu řeknete, kolik lidí firma skutečně zaměstnává, máte asi tak dvě hodiny na to, abyste mu spočítali počet plomb, protože přesně tak dlouho trvá zaskočení a údiv.
3 - Proces - na vše je proces. Vážně úplně na vše, dokonce i nákup tužky do kanceláře musí projít schválením. Procesy a SOP jsou mnohdy tvorbou lidí, kteří o dané věci nic neví a z toho pramení kolaps.
Dokonce se někdy může stát, že na něco proces neexistuje – to je asi ta nejhorší situace. Někdo si naopak řekne, že to je jen dobře, protože to je příležitost jít svou cestou. Omyl, v tomto případě jste úplně v pasti a dostáváte se do spirály, pokaždé směřující jinam. Někdy jste svědky tvorby nového procesu, jindy jste na kopiích stovek emailů směřujících na oběžnou dráhu, a proto v těchto situacích buďte hrdí Češi – pokuste se najít nějakou kreativní variantu a problém po česku obejděte, protože dojít do cíle oficiální cestou je v těchto situacích nadlidský výkon.
4 - Nový manažer z „venku" (nabraný od konkurence) má vždy alespoň o půlku větší plat, než lidé na stejné pozici ve firmě. Neznamená to, že si vás firma neváží, jen vás chtějí obohatit o zkušenosti kolegů z jiných firem, kteří prostě něco stojí. A samozřejmě můžete hrát pokerovou hru a říct, že chcete stejné podmínky jako má on, ale to se vám také může stát, že si následující večer se slzami v očích budete psát životopis.
5 - V jednoduchosti je krása - hlavně, že se jedná o levné řešení. Takto mohou působit některá globální rozhodnutí, jako je centrální marketing, sjednocené ceny napříč světem (kromě Ruska a USA, tam jsou vždy výjimky). Na jedné straně jednoduchost dát na produkty stejnou cenu pro všechny země – jednoduché provedení a audity, ale následně si lidé v těch zemích mohou koupit knížečku s titulkem „počítání přesčasů“, protože když ta cena je správná například pro Německo, tak v Čechách je jiná, v Rakousku zase jiná a tak dále. A „jiná“ znamená velké množství administrativy. Každá jiná cena musí být někým schválená, zdokumentovaná, archivovaná a vždy dostupná pro finanční audity.
6 - Zasloužilci na vysokých pozicích se nevyhazují. Mají velké platy, jsou ve firemní síni slávy, a i když nejsou potřební, tak se pro ně vždy místo najde. Získají novou pozici, plat zůstává a se změnou pozice o daném člověku nikdy nikdo neslyšel.
7 - Totální nepružnost.
Nezdá se vám někdy, že jedním z velkých mínusů globálních firem je totální nepružnost? Vše trvá, nikdo nerozhoduje, a když rozhoduje, pak je to ojedinělý případ…
Je pro to mnoho důvodů a mimo jiné je to i tím, že lidé se bojí rozhodovat a "jít s kůží na trh." Bojí se o své místo, plat a pohodlí zaběhlého života.
Jednou mi jeden člověk řekl: „Lidé se v kariéře šplhají výš a výš, až dojdou na místo, na které z nějakého důvodu nestačí a začnou se o své místo bát." Komplikované to začíná být v době, kdy se firmy plní těmito lidmi.
Je zajímavé sledovat proměny lidí po změnách pozice – to se ze střelců stávají příkladní lidé korporátního světa, kteří začnou zapadat do manažerského průměru hájícího zájmy společnosti.
Popsal jsem sedm bodů, nicméně je jich nespočet, které ukazují na korporátní společnosti jako na „svět ve světě“.
Další z témat, které pro Vás připravujeme: Komunikace se šéfem v globální firmě.
Blog naleznete na Facebooku: Život korporátního vedoucího