#Marketing

Přináší kratší pracovní doba vyšší produktivitu?

Iva Grácová24.5.2018

Známe to všichni. Hlava padá únavou, mysl se nedokáže soustředit, odvedený výkon klesá. S rostoucím množstvím odpracované doby se naše produktivita radikálně snižuje. Co vše by nám mohl přinést kratší pracovní týden? A jsme na něj po ekonomické stránce připraveni?

Přináší kratší pracovní doba vyšší produktivitu? 1 fotografie ve fotogalerii

Ekonomika roste, co dál?

V novinách si můžeme denně přečíst spoustu zpráv o tom, jak se naší ekonomice daří a zaměstnanost překonává další rekordy. Zaměstnavatelé přichází s řadou bonusů, jak svým zaměstnancům dopřát příjemnější pracovní podmínky. Průměrná mzda roste. Jsme tedy spokojenější? Jinak člověk hodnotí své priority, když je mu dvacet, jinak ve čtyřiceti a naprosto rozdílně v šedesáti. S přibývajícími léty mnoho z nás zjišťuje, že to, co skutečně potřebuje proto, abychom byli šťastní, je více prostoru pro čas strávený s rodinou, odpočinek a čas, který věnujeme především sami sobě.

Experiment v Göteborgu

Švédské město Göteborg zavedlo začátkem roku 2015 experiment, jehož cílem bylo zjistit, jaké výhody by přineslo zkrácení osmihodinové pracovní doby na 6 hodin. Tento experiment se týkal osmi desítek sester ze sanatoria, kterým byla na 2 roky zkrácena týdenní pracovní doba ze 40 hodin na 30 hodin (plat se nezměnil). Výsledky byly pozitivní. Sestřičky se cítily šťastnější, byly méně unavené a práce je bavila. Bohužel zkrácení pracovní doby narazilo na problém s financemi. Muselo se najmout dalších 17 zaměstnanců, kteří zaplnili mezery ve směnách, což město přišlo na 1,3 milionu dolarů. Pokus musel být ukončen.

V průběhu trvání experimentu si zapojené sestry vybíraly v průměru méně nemocenské než před jeho spuštěním, a to o 4,7 %. Sestry, kterým pracovní doba zkrácena nebyla, pobývaly na nemocenské o 62,5 % více než před zahájením pokusu. Rovněž si sestry se zkrácenou pracovní dobou vybíraly méně nečekaného volna. 

Stávky v Německu

V lednu letošního roku vyšli do ulic zaměstnanci, kteří jsou sdruženi v největších německých odborech společnosti IG Metall. Vedle tradičního volání po vyšších platech se jejich požadavky zaměřovaly také na to, aby lidé mohli lépe skloubit svůj pracovní a soukromý život. Cílem odborů je umožnit zaměstnancům přejít na kratší pracovní dobu 28 hodin týdně s garantovaným návratem k delší pracovní době (35 hodin týdně). Argumenty, se kterými němečtí odboráři přicházejí, odkazují na rekordně nízkou nezaměstnanost a špičkovou úroveň evropské ekonomiky. Zaměstnavatelé jsou otevřeni diskuzi o zvýšení platů, zkrácení pracovní doby však razantně odmítají.

Je otázkou, zda-li bude tlak odborářů na zkrácení pracovní doby v Německu i nadále pokračovat. Už jenom debata na toto téma vyvolala řadu diskuzí týkající se kvality života a budoucnosti práce ve světě. Stoupenci kratší pracovní doby považují návrh odborů za „moderní“. Kritici poukazují na to, že by zkrácený týden mohl způsobit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Komentáře (0)

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Partneři magazínu
další partneři
© 2024 BYZMAG.cz, Všechna práva vyhrazena.