#Lidé a projekty

Radim Kašpar - ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc

Redakce4.11.2016

Okresní hospodářská komora Olomouc chytá nový vítr do plachet. Spojovat podnikatele, hájit jejich zájmy a konečně reálně řešit problémy… A taky dostat hospodářskou komoru, která v Olomouci působí už třetí století, do širšího povědomí nejen podnikatelům, ale i veřejnosti.

Radim Kašpar - ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc 2 fotografie ve fotogalerii

Okresní hospodářská komora Olomouc chytá nový vítr do plachet

Spojovat podnikatele, hájit jejich zájmy a konečně reálně řešit problémy… A taky dostat hospodářskou komoru, která v Olomouci působí už třetí století, do širšího povědomí nejen podnikatelů, ale i veřejnosti. Nový šéf Okresní hospodářské komory Radim Kašpar má smělé plány.

Když se řekne Hospodářská komora, možná řada lidí vlastně příliš neví, čím se tato organizace zabývá. Můžete to přiblížit?

Hospodářská komora byla zřízena, v té novodobé podobě, na základě zákona č. 301/1992 Sb. Jedná se prestižní odbornou a servisní organizaci, která pomáhá podnikatelům, hájí jejich zájmy, formuluje jejich požadavky a ty se snaží i prosazovat. Komora směřuje k tomu, aby prostředí pro podnikání bylo jednoduché, bez zbytečné byrokratické zátěže. Tolik jakási definice. V Olomouci má komora silnou tradici. Vznikla už v roce 1851 a v té době byla jednou z devětadvaceti komor v celé rakouské monarchii. Já chci na tuto tradici navázat a dostat zdejší komoru opět na výsluní. V současné době máme přibližně sto padesát členů. Jsou mezi nimi drobní podnikatelé, živnostníci, střední školy a Univerzita Palackého, ale také další velcí hráči jako třeba Meopta, M.L.S. Holice, Papcel, Eurogema či třeba Makro...a mohl bych pokračovat.

Co členství obnáší?

Naši členové platí členský poplatek, který je stanoven na základě velikosti, tedy počtu zaměstnanců. Za to jim poskytujeme služby, připravujeme vzdělávací semináře a samozřejmě usilujeme o to, co nám bylo dáno do vínku… hájíme jejich zájmy. Pak už záleží i na nich, jak jsou aktivní a ke členství přistupují. Pro někoho jde o prestižní a společenskou záležitost, někde komoru aktivně a intenzivně využívá. Vítáme samozřejmě „všechny“. Ředitel komory je lídr, musí ji hnát dopředu, ale komora bude tak silná, jak silní a aktivní budou její členové. Pokud nebudu mít zpětnou vazbu, práce komory je složitější.

Vy jste ve funkci od 1. září. Jaké byly vaše první kroky?

Teď postupně objíždím všechny naše členy. Již mám za sebou orientačně asi osmdesát schůzek a vypil jsem snad sto káv J. Zajímá mě názor členů na činnost komory, chci vědět, co je zajímá, jaké řeší problémy a v čem jim můžeme pomoci… Chci se s nimi blíže seznámit, to je základ. Vesměs se potvrzují mé předpoklady a má očekávání. Což mi jen potvrzuje, že jsem se úřadu komory chopil poměrně dobře připraven J. Nyní se budu snažit přispět k tomu, aby se problémy, které zde objektivně jsou, začaly reálně řešit. Komora má sílu, mluví za velké množství subjektů a relevantní hráči ji musí začít vnímat vážně.

Co tedy trápí podnikatele v Olomouci?

Jsou to témata, která jsou obecná, a jejich řešení je během na delší trať. Jsou to ale i zcela konkrétní a hmatatelní věci, se kterými můžeme v relativně krátkém horizontu pomáhat.  U těch obecnějších je to obrovská byrokratická zátěž. To skloňují všichni, bez ohledu na velikost. Složitá vymahatelnost práva.  Další obrovské téma, které trápí většinu našich členů, je naprostý nedostatek kvalifikované pracovní síly. Téma vzdělávání je pro komoru velmi zajímavé.

Jaké nástroje má hospodářská komora, aby mohla tu zmiňovanou pomoc realizovat? Třeba snížit onu proklínanou byrokracii...

Komora je od roku 2004 povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Snaží se tak vyvíjet tlak na změnu legislativy, připomínkujeme jednotlivé zákony. Rozhodně nejsme jen vrba, kde by si podnikatelé postěžovali a my si to psali pouze do tiskových zpráv. Opravdu se snažíme aktivně lobbovat u zákonodárců, aby věci měly zdravý selský rozum, který často postrádají. 

Ještě bych zmínil rád také další oblasti, kterými se zabýváme. Jsme aktivní v oblasti mezinárodních vztahů a zahraničního obchodu. V Olomouci vystavujeme certifikace o původu zboží, vydáváme dokumenty, které jsou nutné pro vývoz do třetích zemí a pro mezinárodní obchod. Máme i poradenské místo, kde jsme schopni pomoci v právních i ekonomických otázkách, pořádáme nejrůznější konference či semináře. Takže zajištujeme i informační servis.

...a vaše dlouhodobé cíle?

Můj předchůdce působil na pozici více než dvacet let. Jeho činnosti si nesmírně vážím, je na čem stavět a na co navazovat. Já bych chtěl teď přinést jakýsi svěží vítr. Komora musí být vidět a slyšet v médiích, komentovat aktuální dění, prezentovat názory členské základny. Musí být patrné, že zájmy podnikatelů opravdu hájí. Chci také rozšířit nabídku služeb: zvát zajímavé a inspirující osobnosti nejen z byznysu, ale třeba i z politiky. Taky bych rád komoru otevřel mladým lidem: třeba studentům, kteří rozjíždějí své vlastní podnikání, start up projekty. Zároveň si myslím, že v Olomouci je potřeba spolupracovat, nebýt si jen konkurencí, ale spíše táhnout za jeden provaz. A já bych se rád stal takovým mediátorem, který pomůže spojovat. Plánů je více a věřím, že konkrétní výsledky probereme třeba již v nějakém dalším rozhovoru J.

Jak si to spojování představit?

Mohu pomoci propojit naše členy navzájem. Někdo třeba připravuje zajímavý projekt, hledá partnery. Tím, že budu mít informace, čím se kdo zabývá, mohu mu hledání usnadnit. A můžeme samozřejmě pomoci i v jednání s úřady a institucemi. Hospodářská komora je radnicí i krajem vnímána jako významný a relevantní partner. Budeme se aktivně podílet třeba i na procesu tvorby Strategického plánu rozvoje města Olomouce (pro období 2017–2023).

Setkáváte se i s názorem, že podnikatelé mají dost svých starostí a na nějaké scházení a podobné věci prostě nemají čas?

Samozřejmě. Podnikatelé musí v prvé řadě generovat zisk. Ale když jim ukážeme, že věci fungují, „že se o tom jen nekecá“ a že má cenu spolupracovat, že dokážeme reálně pomoci… Věřím, že se zapojí v daleko větší míře, než je tomu dosud.

Zmiňoval jste téma vzdělávání. Na jaké úrovni je dnes spolupráce zaměstnavatelů v regionu a škol?

V tomhle je neskutečně složité generalizovat. Prvně je třeba říct, že spolupráce zaměstnavatelů a škol je v dnešní době naprosto klíčová a hospodářská komora zde musí sehrávat roli mediátora a iniciátora. Od firem často slýchám, že se potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Mnohdy jsou to také nářky, že absolventi nejsou zcela připraveni na realitu a práci se strojním a technickým vybavením. Je zřejmé, že školy nemohou mít potřebné zázemí, aby zcela suplovaly reálné procesy ve firmách. Proto je úzká spolupráce s firmami nutná.

V regionu máme uvědomělé firmy, které mají o spolupráci se školami zájem. Nabízí nejrůznější stáže, stipendijní programy, připomínkují skladbu učebních oborů a náplň výuky a praxe. Jsou ale také firmy, které si stěžují na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, ale nepřistupují k věci nějak koncepčně.

Lze jmenovat školy nebo zaměstnavatele, kteří jsou v tomto ohledu na špici?

V tuto chvíli si již žádná škola nemůže dovolit zůstat stranou. Takže spolupráce s firmami je již běžnou praxí. Liší se však intenzitou, kvalitou i kvantitou. Třeba na nedávné burze práce v Olomouci převzala první cenu za spolupráci mezi školou a zaměstnavateli ředitelka Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci Martina Zahnášová. Nedávno jsem se na tohle téma bavil také s Petrem Konečným, ředitelem střední školy technické a obchodní v Olomouci a tato škola má určitou úroveň spolupráce s více než šedesáti firmami. Poptávka z firem existuje, paradoxem je nedostatek žáků v některých oborech.

Na straně zaměstnavatelů jde většinou o větší firmy, které mají personální a finanční kapacitu věnovat se této oblasti. Je potřeba si uvědomit, že firmy například musí vyčlenit své pracovníky a stroje studentům, aby byla stáž a odborná příprava smysluplná. To si ne každá firma může dovolit. Jak jsem již ale jednou řekl, rozhodně se jedná o smysluplnou investici, která se firmám vrátí. Zde se máme stále co učit třeba od systému duálního vzdělávání, který funguje dobře v Německu či Rakousku. Zde je třeba odpovědnost za tuto oblast – tedy odbornou přípravu žáků, přenesena na hospodářské a průmyslové komory!

Může Hospodářská komora v tomto ohledu nějak působit a zlepšovat situaci?

Zcela jistě ano. Mezi naše hlavní činnosti patří také podpora řemeslných a technických / učňovských oborů vzdělávání. Máme ucelené informace o tom, co firmy pálí. V poslední době je to zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků technických profesí. Komora je v úzkém kontaktu se středními školami a mnohé z nich jsou také v našich řadách.

Působíme tak jako jakási hybná síla, která pomáhá v komunikaci mezi zaměstnavateli, školami nebo třeba Úřadem práce.

 

Text: redakce ve spolupráci s redakcí Olomouc.cz a Hanáckého večerníku.  

Foto: Jan Procházka

Komentáře (0)

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni.

Partneři magazínu
další partneři
© 2024 BYZMAG.cz, Všechna práva vyhrazena.