Whistleblowing jako výzva pro malé firmy

Co je to whistleblowing?

Jako whistleblowing se označuje fenomén, kdy zaměstnanci velkých firem či státní správy ohlásí podezřelé nebo přímo trestné jednání, o kterém se dozvěděli díky interním informacím získaným na své pozici.

Whistleblowing ve světě

V několika evropských zemích existuje ochrana oznamovatelů již delší dobu, ale využití tohoto mechanismu se liší. Například ve Velké Británii je každoročně nahlášeno téměř dva tisíce případů, zatímco na Slovensku, kde zákon platí od roku 2015, jde o pouhé desítky případů.

Možné výzvy a přínosy

Ochrana oznamovatelů může být přínosem, ale obavy z neochoty zaměstnanců oznámit protiprávní jednání jsou zřejmé. Lucie Spáčilová, ředitelka personální společnosti Performia, zdůrazňuje, že vedení firem by mělo novinky srozumitelně komunikovat a eliminovat obavy zaměstnanců.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) registruje obavy podnikatelů z možného zneužívání oznamovacích linek. Podle Evy Svobodové, ředitelky AMSP, je zneužití ve skutečnosti méně běžné, než by se mohlo zdát.

S novým zákonem přichází pro malé a střední firmy administrativní a finanční náklady spojené s vybavením, jako jsou diktafony, trezory a příslušný software. Firmy jako Karel Kaňák a Gumex již začínají pociťovat náklady spojené s implementací nového systému a školením zaměstnanců.

AMSP vidí v novém zákoně i pozitiva, například zvýšení důvěry a zlepšení pracovní atmosféry. Menší firmy však řeší spíš starosti související s ekonomickou situací.

Whistleblowing nemusí sloužit jen k odhalování protiprávního jednání, ale může být využito i k nahlášení šikany nebo jiných forem obtěžování. Odborníci vyzývají firmy k prevenci takových situací už při náboru zaměstnanců.

Zákon o whistleblowingu přináší i sankce za jeho nedodržení, včetně pokut až do výše jednoho milionu korun za vážnější přestupky.