Češi stále pracují víc, než je v Evropě zvykem. Lékem může být čtyřdenní pracovní týden

Stále více Čechů touží po rovnováze mezi pracovní a osobním životem, v roce 2021 to podle studie o pracovním tempu v Česku společnosti Welcome to the Jungle bylo 87 %. Češi totiž ročně napracují o více než 100 hodin navíc, než je průměr v Evropské unii. Podle šetření Eurostatu z května 2020 je pracovní doba v Česku 39,3 hodiny týdně, což je více než o tři hodiny vyšší průměr než v celé Evropské unii. Takové pracovní tempo ovšem oddaluje otázku čtyřdenního pracovního týdne, který je už nejen v zahraničí čím dál více skloňovaným pojmem.

 

O čtyřdenním pracovním týdnu v Česku uvažuje i společnost Welcome to the Jungle. „Pracovní tempo bylo vždy odpovědností společnosti. Dnes nám čtyřdenní pracovní týden otevírá zcela nové možnosti. Umožňuje nám nastavit cíle a nechat zaměstnance zorganizovat se dle svých potřeb, jak uznají za vhodné. Dochází k jistému přenosu odpovědnosti ze společnosti na zaměstnance, a to považuji za poměrně revoluční,” říká CEO Welcome to the Jungle Honza Klusoň. Společnost se inspirovala ve francouzské centrále, kde čtyřdenní pracovní týden funguje od října 2019. Zavedení zkráceného pracovního týdne vedlo k prodloužení průměrné doby strávené v práci z 8 hodin 40 minut na 9 hodin a 10 minut denně. “Ve Francii si určili volný den na středu nebo pátek, protože ve středu děti nechodí do školy, ale mají různé kroužky. Původně museli také vychytat některé chyby, volný den si totiž stanovili na jakýkoliv den, a pak byl problém se v kanceláři potkat,” dodává Klusoň.

pozice/odvětví	před	po
manažeři	9,18 h	9,75 h
byznys	8,85 h	9,22 h
technologie	9,07 h	9 h
Marketing B2B a B2C	8 h	9 h

 

Pracovní doba strávená denně v kanceláři  ve francouzské pobočce Welcome to the Jungle  před a po zavedení čtyřdenního pracovního týdne

  

Belgie se snaží rozhýbat pracovní trh

 

Téma čtyřdenního pracovního týdne aktuálně rezonuje i v dalších zemích Evropské unie. Belgická vláda se v současnosti snaží rozhýbat tamní pracovní trh nabídkou čtyřdenního pracovního dne, který stlačuje 38 hodin do čtyř dnů. Jak bude systém fungovat, je otázkou budoucích let. Bojovníci za čtyřdenní pracovní týden iniciativy 4 Day Week Campaign ovšem stlačení pracovního času do čtyř dnů kritizují, protože není odpovědí na stres, vyhoření ani přepracovanost zaměstnanců. „Takový čtyřdenní pracovní týden nemusí vyhovovat všem. Nemělo by jít o čisté přeskupení hodin do čtyř dnů, ale o mnohem lepší efektivitu práce. Přeskupením hodin nedosáhneme vytoužené rovnováhy. Lepší a udržitelnější cestou je poskytnout týmu nové nástroje a návod k efektivnější práci než lidi nutit odpracovat 38 hodin týdně za každou cenu,“ říká CEO Welcome to the Jungle Honza Klusoň.

V současnosti najdeme ale i další státy, které zkracují počet dní i hodin. Zdárným příkladem může být Island, který po několikaletém testování umožňuje 86 % svých zaměstnanců čtyřdenní pracovní týden. Studie na Islandu prokázali, že došlo k významnému zlepšení kvality života, optimalizaci pracovního procesu, zvýšení produktivity a bližší spolupráci mezi kolegy. To dokazuje i studie ze Švédska, která mezi lety 2015–2017 sledovala sestřičky v domovech důchodců. Těm jejich pracovní dobu snížily na 6 hodin denně. Výsledkem bylo méně nemocenské dovolené, lepší fyzické i psychické zdraví a zároveň lepší zapojení do pracovního procesu, což se projevilo hlavně navýšením počtu aktivit pro pacienty, které vzrostlo o 85 procent.

Čtyřdenní pracovní týden může narovnat pracovní podmínky a snížit uhlíkovou stopu

 

Pozitiva můžeme hledat ale i v celospolečenské rovině. Čtyřdenní pracovní týden může dopomoci narovnání pracovních podmínek a příležitostí mezi ženami a muži, díky kterému budou moci matky trávil více času s dětmi a zároveň pracovat na plný pracovní úvazek. Takový benefit může navíc snížit uhlíkovou stopu, kdy se sníží počet dojezdových dní a dní, kdy se vytápí kanceláře.

Zkrácení pracovní doby o 20 % neznamená dvacetiprocentní snížení výkonnosti. Firma ale musí provést mnoho úprav, které optimalizují pracovní proces a zvýší produktivitu. V praxi to znamená zavedení automatizačních nástrojů, přehodnocení přítomnosti na poradách nebo komunikačních procesů celkově. Čtyřdenní pracovní týden ale nemusí fungovat v každém podniku. Firmy, které neposkytují flexibilnější charakter práce, nemohou takovou nabídku učinit. Typicky výrobní závody, které dělají na několik směn, sedm dní v týdnu, by musely nabírat nové lidi, aby vykryly ztráty. To může být velmi složité a finančně náročné.

Současný pětidenní pracovní týden v České republice nemáme příliš dlouho, jeho počátky sahají do roku 1968.  Uvažovalo se o něm už na počátku 60. let, odpůrci se ale obávali ekonomického poklesu, proto se zaváděl postupně. Průkopníkem pětidenního pracovního týdne byl americký podnikatel Henry Ford, který ho zavedl ve svých továrnách už v roce 1926. Své rozhodnutí odůvodnil zvýšenou produktivitou, výsledky jeho tvrzení potvrdily.