Cukrář politikem - to je Lukáš Otys

Při prvním pohledu na vás jsem si říkala, že vypadáte spíše jako politik a ne cukrář. A ejhle, vy jste předsedou Karlovarské krajské organizace TOP 09. Každý má rád sladké a kdo ne, tak určitě ještě neochutnal zákusek z cukrárny Saint Tropez. Ale povězte mi, váš příběh, kterak jste se k cukrářskému oboru vlastně dostal?

Přivedla mne k němu láska ke sladkému a touha podnikat. Jakmile jsem se dostal do Prahy, což bylo hned po gymplu, tak jsem pochopil, že je to pouze o mně a mojí vůli realizovat své sny. A to se také v podobě vlastní cukrárny podařilo. Ale k tomu řemeslu - nejsem cukrář, jen jsem se té nálepky, kterou jsem kdysi dostal od přátel Lukáš-cukrář už nezbavil.

Jaký zákusek jste měl nejraději jako dítě a jaký nyní?

Dříve pro mě byl zákuskem číslo 1. koňaková špička, byla to jediná možnost jak se v i v útlém věku dostat k alkoholu:) Dneska bych si ji dal asi jen ve vybraných cukrárnách, tam, kde ji dělají z dobrých surovin. V tuhle chvíli mám vícero favoritů - zůstává dezert řízlý alkoholem - punčový řez děláme podle tradiční receptury a je vážně výtečný. Pak je to dezert nabitý čokoládou - "3 čokolády” z hořké, mléčné a bílé čokopěny - neznám lepší lék na nervy. U konkurence vítězí dort Savoy!

Jestliže nejste vyučený cukrář, přikládáte v cukrárně doslova ruku k dílu, nebo jste spíše vrchním ochutnávačem?

Zatím jsem spíše ochutnavačem, než abych přikládal ruce k dílu. Cukrařina je náročné řemeslo, přesné. Gramáže musí perfektně sedět, není to jako vaření, kde je výsledek uspokojivý, i když se udělá něco od oka. Ale snažím se zlepšovat! Snad jednou naši zákazníci ochutnají i mé hříšně dobré výtvory!

Jaké trendy je potřeba sledovat, aby se cukrářské řemeslo dále rozvíjelo?

Často hledám inspiraci v zahraničí, především ve Francii nebo Itálii. Všechno je ale hlavně o kvalitě a čerstvosti surovin. Tohle je základ, bez kterého se nepohnete dál. Například makronky jsou stále velmi trendy. V Čechách jejich opravdový boom teprve očekávám. V zahraničí potkáte jeden specializovaný makronkový butik za druhým - prodávají pouze tradiční makronky a třeba vlastní čokoládu. Myslím ale, že by v Čechách takhle úzkoprofilový obchod nefungoval.

Když se řekne cukrárna, vybaví se mi kalorické tabulky. Je v cukrařině opravdu cukr nad zlato, nebo to jde v určitých případech dnes skoro i bez něj?

Poctivá cukrařina se bez cukru neobejde! Dá se nahradit různými sladidly, ale pak je třeba změnit celou recepturu, sladidla se chovají jinak než cukr… Poslední dobou se o cukru dost často mluví a dost často ve zlém. Podle mě je třeba dopřávat si ho s mírou.

Spolupracujete s Nadačním fondem Kolečko. Jak moc blízko k sobě mají sladké dobroty a charita?

 Sladké dělá radost našim zákazníkům a já pak rád dělám radost těm, kteří to potřebují. Ne každý má v životě štěstí a já si moc vážím toho, že patřím k těm šťastným.
Jaké akce pro charitu plánujete do budoucna?

Pár akcí už vymyšlených máme, ale zatím je to překvapení:)

Být společníkem v cukrárně Saint Tropez je vaším splněným snem. Jaké další sny vám zůstávají zatím ještě nesplněny?

Krom toho, že chci konečně zhubnout, což říkám s nadsázkou, tak je mým velkým snem, aby naše krásná země fungovala pro své svobodné občany, pro své akcionáře a nebyla jakousi rodinnou firmou plnou loajálních zaměstnanců jednomu šéfovi. To je i důvod, proč jsem se rozhodl jít do politiky, protože jen slova u dobrého dortu nestačí.