Delší zkušební doba: Co přináší novela, na co si dát pozor

Nejvýraznější změnou je prodloužení maximální délky zkušební doby. U běžných pracovních pozic se prodlužuje ze tří na čtyři měsíce, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců. Tato úprava reaguje na častou praxi, kdy složitější pracovní pozice vyžadují delší čas na adaptaci i hodnocení výkonu. Z pohledu zaměstnavatelů jde o vítané rozšíření prostoru pro ověření, zda nový zaměstnanec skutečně zapadne. Zároveň to ale dává i samotnému zaměstnanci větší šanci zjistit, jestli mu nová práce sedí – bez závazku, že ve firmě zůstane. Zásadní však je, že pokud je pracovní smlouva sjednána na dobu určitou, zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Například u smlouvy na jeden rok lze zkušební dobu sjednat maximálně na šest měsíců.

Další změna, která může firmám ulehčit práci, je možnost prodloužit zkušební dobu dodatečně – pomocí písemného dodatku. Zatímco dříve musela být délka zkušební doby jasně uvedena už v samotné pracovní smlouvě, nyní je možné tuto dobu prodloužit v průběhu zkušebního období, a to za předpokladu, že s tím obě strany souhlasí a vše proběhne písemně. Tento krok může být praktický zejména v případech, kdy zaměstnanec část zkušební doby promarodil, byl služebně vyslán mimo firmu nebo z jiných důvodů nemohl plně prokázat své schopnosti. Podmínkou však zůstává, že i po prodloužení nesmí být překročeny nové zákonné limity.

Novela přináší také automatické prodloužení zkušební doby v případě, že zaměstnanec během jejího trvání neodpracuje všechny směny. Pokud například čerpá dovolenou, má překážky v práci nebo neomluveně chybí, zkušební doba se automaticky prodlouží o počet těchto skutečně neodpracovaných pracovních dnů. Důležité je, že se do tohoto počtu nezapočítávají víkendy ani státní svátky, ale pouze pracovní dny, které měly být skutečně odpracovány. Pokud však zaměstnanec odpracuje alespoň část směny, k prodloužení zkušební doby nedojde. Tato novinka výrazně zvyšuje důležitost přesné a aktuální evidence pracovní doby a absencí – firmy by se proto měly ujistit, že jejich vnitřní systémy a procesy tyto změny zohledňují.

Je důležité zmínit, že novela se vztahuje pouze na pracovní smlouvy uzavřené od června 2025. Smlouvy podepsané před tímto datem se i nadále řídí původními pravidly. Zaměstnavatelé by proto měli projít své vzory pracovních smluv a případně aktualizovat vnitropodnikové předpisy nebo proškolit personalisty, aby nedocházelo k nejasnostem a nesprávnému sjednání zkušební doby. Zvlášť v přechodném období může snadno vzniknout zmatek – a případné právní spory se zpravidla nevyplácejí.

Příklad z praxe

Firma ABC s.r.o. uzavřela s novým technikem smlouvu s tříletou dobou určitou a zkušební dobou 3 měsíce. Po dvou týdnech ale technik onemocněl a kvůli pracovní neschopnosti chyběl tři týdny. Nově je možné, že se jeho zkušební doba automaticky prodlouží o počet dnů nepřítomnosti – v tomto případě o patnáct pracovních dní. Firma zároveň může s technikem po jeho návratu uzavřít písemný dodatek a zkušební dobu prodloužit až na maximální 6 měsíců (polovina smluvené doby), pokud se na tom obě strany shodnou.

Shrnutí, co si ohlídat:

• Delší zkušební doba: 4 měsíce u běžných, 8 u vedoucích pozic.

• Možnost prodloužení: Dodatek je nově možný, ale musí být písemný a ve lhůtě.

• Automatické posuny: Absence během zkušebky ji mohou prodloužit – jen pracovní dny.

• Staré smlouvy: Zůstávají podle původních pravidel.

• Pozor na evidenci: Nepřesnosti v docházce se teď můžou prodražit.