Generál Ratko Mladič byl odsouzen na doživotí

Ve středu 22. listopadu vynesl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii dlouho očekávaný verdikt nad srbským generálem Ratkem Mladičem, který bývá médii přezdíván také jako bosenský řezník. Čím si takovou přezdívku vysloužil a proč byla jeho kauza na Balkáně tolik sledovaným a pro spoustu tamějších obyvatel citlivým tématem? Generál Ratko Mladič byl během občanské války v bývalé Jugoslávii, která začala v roce 1991, velitelem bosenskosrbské armády Republiky srbské, jejíž prezident Dr. Radovan Karadžič byl 24. března 2016 u stejného tribunálu v Haagu odsouzen k 40 letům odnětí svobody, což vzhledem k jeho věku znamená v podstatě také doživotí. Hlavní body obvinění jsou pro oba obžalované totožné – obléhání Sarajeva a událost, která se zapsala do historie pod názvem Srebrenický masakr. Ten měl být největší evropskou genocidou od druhé světové války a podle odhadů jeho následkem mělo zahynout přes osm tisíc Bosňáků.

Tvrzení svědků se často rozcházejí

Jedna část svědků je o výše uvedených skutečnostech přesvědčena a vypovídá o mnohých zločinech srbských vojáků v Srebrenici, existuje však i spousta svědků z opačné strany barikády, kteří tvrdí, že Srebrenica sloužila jako vojenská základna bosenských militantů, kteří z ní pod vedením Nasera Oriče pravidelně prováděli výpravy do blízkých srbských vesnic, kde vraždili obyvatele a drancovali jejich majetek. Útok na Srebrenicu byl pak podle těchto svědků jen oprávněnou reakcí na dlouhodobou a déle již nesnesitelnou agresi ze strany bosenských muslimů. Spousta lidí, převážně pak Srbů, ale i příslušníků jiných slovanských národů, tedy generála Mladiče vnímá jako válečného hrdinu, nikoli jako zločince. Tento názor však tribunál nesdílí a dospěl k závěru, že Mladič je v deseti  z jedenácti bodů obžaloby vinen. Proces započal 3. června 2011, trval tedy přes šest let. Mladič žil po válce ještě do roku 2001 poklidný život v Srbsku, poté se raději začal skrývat. Nalezen a zatčen byl až 26. května 2011.

Srbové dostávají v Haagu nejvyšší tresty

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii bývá Srby často kritizován kvůli jeho údajné zaujatosti v jejich neprospěch. Faktem je, že většina válečných zločinců z opačné strany konfliktu byla pro nedostatek důkazů osvobozena, nebo vyvázla s velmi symbolickými tresty, což pochopitelně působí dosti podivně a nespravedlivě vzhledem k tomu, že zvěrstva během války nepochybně nepáchali jen Srbové.

Foto: Toussaint Kluiters,ČTK/AP