Jeho svíčky nadchly i Madonnu

Při Vaší cestě k výrobě svíček hrála velkou roli náhoda. Můžete to popsat? 

Nejdříve jsem opravoval a servisoval hydraulické stroje, protože jsem měl zkušenosti ze zaměstnání v Gumárnách Zubří. Pak jsem koupil lis na výrobu briket. Šlo o prototyp, který jsem chtěl prodat. Jenže nefungoval tak, jak jsem očekával. Aby došlo ke spojení pilin, bylo nutné je smíchat s parafinovým práškem. Čím více jsem ho přidával, materiál lépe držel při sobě. Jednou jsem zkusil dát jen parafinový prášek a vylisoval jsem briketu pouze z vosku. Dal jsem do ní šňůrku z boty a byla z toho svíčka. Pomalinku jsem původní záměr začal opouštět a zkusil jsem vytvořit lis na svíčky. Jenže ho nešlo prodat a tak to mě vlastně donutilo začít s výrobou svíček. Měl jsem úvěry a vydělat peníze bylo nutné. Nejdřív jsem měl dva společníky a tato situace vydržela sedm let. Pak se ukázalo, že to není nejvhodnější způsob provozování firmy, proto jsem odkoupil jejich podíly a začal firmu vést sám.

V té době jste začal psát asi nejzajímavější část historie Uniparu. Jak se firma dál vyvíjela? 

Věřím na sedmileté cykly. V tom prvním jsem si musel projít finančními problémy a řešit úvěry. Až když jsem se konečně osamostatnil, tak jsem začal vidět znatelné výsledky. Začal jsem rekonstruovat firmu nejdříve stavebně a pak jsem začal rozvíjet technologie. Další sedmiletka byla v duchu eskalace amerického trhu. Ten sice začal postupně padat, ale přešli jsme pak na skandinávský trh. Postupně jsme rychleji vyráběli a měli jsme stále lepší a kvalitnější produkty. V roce 1997 se nastartovala jedna z nejúspěšnějších etap, která trvala do roku 2003. Dosáhli jsme nejlepších ekonomických výsledků. Byl silný dolar, slabé euro, takže jsem nakupoval za slabé euro a prodával za silný dolar. Později se situace začala stabilizovat a do této chvíle máme období vyrovnaného provozu. Neměli jsme žádné obrovské zisky, ale výroba jede v běžných kolejích.

Na jaké trhy míříte a v jaké měně nejčastěji obchodujete?

 Vše počítáme v dolarových cenách, protože většinu trhů obsluhujeme právě v dolarech, ať to jsou arabské, americké nebo japonské trhy. V této době nás navštívil zákazník z Jižní Koreje, pro kterého budeme vytvářet nový koncept distribuce značky Unipar v Soulu. Další zajímavá věc je, že neděláme aktivní podporu prodeje, zákazníci si nás sami najdou.

 Jak si vysvětlujete to, že Vás najdou v malém městě, v Rožnově pod Radhoštěm?

Jsme malinká firma, ale svět je obrovský. V několika zemích máme obchodní zastoupení, abychom se lépe přizpůsobili životnímu stylu v daném státě. Se zákazníkem nejdříve konzultujeme skutečné potřeby a hlavní účel použití výrobků a na tomto základě jim navrhneme prodejní koncept. Dalším faktorem, který nám přináší nové obchodní partnery, je samotné doporučení výrobku od spokojených zákazníků. Letos nás právě na základě doporučení oslovili noví zákazníci. Jeden je z Kataru a druhý z již zmíněné Jižní Koreje.

Poslední 3 roky se dcera věnuje návrhům osvětlení interiérů a exteriérů hotelů, restaurací a wellness. Příkladem může být Wellness hotel Horal ve Velkých Karlovicích, kdy jsme ve

spolupráci s panem Pařízkem vyvinuli nový produkt – wellness svíčku, kterou je možné použít i pro osvětlení koupelen.

Jak je to u nás s prodejem svíček a jak se obchody vyvíjely?

V devadesátých letech byla svíčka u nás spojována spíše se smuteční tématikou. Proto jsem zamířil nejdříve na americký trh. U nás začaly být svíčky populární až na konci devadesátých let. Od roku 2003 začalo být na „československém“ trhu vidět, že lidé začali používat svíčky pro osvětlení interiéru a k relaxaci a ocenili kvalitu našich výrobků. Proto nám také v posledních 6 letech roste obchodní podíl v České i Slovenské republice a poslední 2 až 3 roky se znovu zapojují do prodeje malé prodejny.

Pojďme ještě připomenout Vaše nejprestižnější zakázky…

Vždycky jsou pro veřejnost zajímavé zakázky, které jsou spojené s nějakou populární osobou. Byli jsme potěšeni, když si zpěvačka Madonna přivezla s sebou z Ameriky do Prahy právě naše svíčky. Jedna z nejprestižnějších zakázek byly také svíčky pro hotel Armani v Dubaji. Vyrábíme pro královské domy, hotely v Dubaji, velkým zákazníkem je pro nás americká pojišťovna MetLife, Schwarzkopf, L´oreal nebo Oxfordská univerzita. Zajímavé na tom je to, že nás samy tyto velké firmy osloví. To je pro nás nejcennější.

 

Miroslav Šupler vyrábí svíčky, které dýchají

Že i svíčka může dýchat, o tom nás přesvědčují výrobky společnosti Unipar. Unikátní technologie zaručuje čisté hoření. Svíčka je tak zdravotně nezávadná.

Ve většině firem vás majitel jen stěží pustí přímo do výroby, ve společnosti Unipar si ale můžete veškeré technologie prohlédnout společně s majitelem, který vás provede výrobou a poskytne podrobný výklad. Málokdo si nechá ujít možnost nakouknout zaměstnancům pod ruce, protože právě tady uvidíme také atraktivní zdobení svíček a jejich finální balení.  „Všechno balíme ručně. Jednak proto, že děláme spíše menší zakázky a také kvůli velikostním rozdílům mezi typy svíček. Máme 12 zaměstnanců, výroba jede na 1 směnu, abychom dodržovali technologické přestávky mezi jednotlivými procesy.“ popsal majitel společnosti Unipar Miroslav Šupler. „Pracujeme 10 měsíců v roce, cca 2 měsíce se věnujeme prohlubování dovedností našich zaměstnanců a navrhováním nových kolekcí pro nadcházející období. Navrhujeme až tři roky dopředu, aby bylo možné zákazníkům nové kolekce představit a zákazníci tak měli dostatečný prostor pro distribuci.“ doplnil. 

Všechno ale začíná u bílé práškové hmoty. Ty, kdo by čekali parafin, ale hned vyvedeme z omylu. Svíčky Unipar jsou vyráběny z čistého uhlovodíku technologií lisování za studena. „Výroba prošla řadou inovativních technologií. Výrobek si o ně v podstatě říkal. Člověk idealizuje věci, chce, aby fungovaly co nejlépe. Řeším detaily tak, aby byly uživatelsky přátelské, abychom docílili toho, co člověk očekává. Nejdříve jsem se snažil zajistit čistotu výrobku,“ uvedl Šupler. Čistotu hoření zajišťuje přechod od standardního parafinu k hydrocarbonu. „Zvolili jsme materiál, který je zbavený síry a oleje. Při hoření pak už vzniká jen vodní pára a oxid uhličitý, tedy v podstatě látky, které vydechujeme z plic,“ dodal Šupler.

Tím, že majitel vyřešil problém s parafinem, ale jeho starosti neskončily. Chtěl vyrobit svíčku, která by žádným způsobem nezatěžovala lidské zdraví, takže musel přijít i na systém, jak obarvit materiál bez toxických látek, proto začal používat pigmenty na bázi kovu, které jsou nehořlavé a zůstanou v nedopalku svíčky a hoření je čisté. Barvící směs je na povrchu svíčky a barva svíčky je čistá a jasná. Tento systém umožňuje vytvářet nekonečnou škálu barevných odstínů.

Před majitelem Uniparu stála ale ještě jedna překážka k cestě k absolutně čistému výrobku a to parfémování svíček. „Tato oblast nám zabrala dlouhou dobu. Problém byl v tom, že každá vůně je v podstatě jed. Jde o omamnou látku, která má určitý negativní vliv na člověka. V určitém momentu může člověku začít vadit i vůně, která mu byla ze začátku příjemná,“ vysvětloval Šupler. „Vůně, které jsou vázány na olej, vdechneme, olej drží na sliznici a s každým vdechem vůně přibude. Jenže odbourávání je pomalejší než vdechování, takže je člověk vlastně přesycený vůní a může nás z toho začít bolet hlava. Vůně, které jsou přirozené, fungují na takzvané volné molekule. My ji vdechneme, ale neudržíme ji v sobě a vůni ventilujeme. Chtěl jsem podobným způsobem hledat cestu i při parfémování svíček,“ dodal. Nejdřív používali v Uniparu oleje, pak se ale majitel inspiroval u firem, které dělají kosmetiku a které umí vázat vůni na alkohol. „Je to podobné jako v přírodě, protože se vůně neudržuje na sliznici. U svíčky jsme použili podobný systém, ale hledali jsme cestu, jak složky spojovat. Každý mi tehdy říkal, že to nejde, takže jsem dlouhou dobu paličatě hledal způsob, jak to udělat. Našel jsem metodu pomocí ultrazvuku a složky se podařilo smíchat,“ doplnil.

Svíčky využívají kapilárního knotu. Neexistuje v nich tak žádná složka, která by mohla ničit naše zdraví. V Rožnově pod Radhoštěm vyrobí cca 3 tisíce svíček denně. 

Zákazníci u svíček Unipar ocení smyslnost a harmonii souhry technologií, lidského umu, důvtipu a krásy, ať už je využijí ke stolování, relaxaci nebo intimnímu osvětlení. Stanou se milou součástí domácnosti, poslem světla, tepla, vůně a ozdobou jejich života.

Text: Daniela Čunková

Foto: archiv