Pracovní trh: nezaměstnanost patří k nejnižším v EU, s benefity zatřásla inflace
Česko se přes rok potýká s ekonomickou a energetickou krizí. Ta měla podle odhadů značně ovlivnit pracovní trh. Katastrofické scénáře odborníků se ale nenaplnily. Přesto pracovní trh změny zaznamenal, zejména v oblasti mezd a benefitů.
Na začátku energetické krize očekávali personalisté dramatický růst nezaměstnanosti. Některé odhady dokonce hovořily i o osmiprocentní nezaměstnanosti. Takto vysoká byla naposled v roce 2011 a bez práce bylo tehdy téměř půl milionu Čechů. „Vývoj energetické krize měl dosud na nezaměstnanost minimální dopad. Česká míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé Evropské unii. Aktuálně je v Česku 3,6 procenta lidí bez práce. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku stále víc pracovních míst než nezaměstnaných. Na konci dubna nabízel pracovní trh celkem 284 530 pozic, bez práce bylo 261 683 lidí,“ popsala Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Navzdory tomu, že pracovní trh v oblasti nezaměstnanosti nezaznamenal dramatický růst, obavy lidí o práci vzrostly. „Během posledního roku se mírně snížila ochota lidí měnit zaměstnání. Jednoduše přibylo těch, kteří sice třeba nejsou na své pozici úplně spokojení, ale z obav, že lepší místo nenajdou, setrvávají raději v tom současném. Přirozený tok zaměstnanců se tak na pracovním trhu zpomalil. Na trhu práce je ale stále velký nedostatek zaměstnanců zejména v technických oblastech nebo dělnických profesích, jako jsou například elektrotechnici, konstruktéři, skladníci nebo pracovníci v logistice. V letošním roce plánuje více než 30 procent společností zvýšit počet zaměstnanců, zejména do výrobních nebo technických oddělení, zaměstnance dále nabírají ve strojírenství, logistice, prodeji. Tito lidé se změny zaměstnání nemusejí bát, a naopak by měli využít situace a zajistit si tak lepší pracovní i platové podmínky,“ doporučila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Pokud už se lidé pro změnu zaměstnavatele rozhodnou, děje se tak z 80 procent právě kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení. Stále větší počet lidí požaduje zvýšení mezd i v současném zaměstnání. „Firmy na jejich požadavky slyší, protože zejména v některých oblastech je odborníků na pracovním trhu stále velký nedostatek a nahradit specialistu, který odejde za „lepším“, trvá měsíce,“ řekla Marcela Vyskoková.
Finanční požadavky zaměstnanců se promítly i do oblasti benefitů. Za poslední rok třetina firem mimořádně zvedla mzdy, třetina pomohla jednorázovou platbou anebo přispěla na náklady související s energiemi nebo cestovními výdaji. „V minulosti více táhly benefity, které jsou pro zaměstnance přínosnější z dlouhodobého hlediska. Mezi ně patřily například firemní vzdělávání, jazykové kurzy, penzijní nebo životní připojištění a další. To se ale za poslední rok změnilo. Inflace a růst cen způsobily pokles reálné mzdy u většiny zaměstnanců, tlak zaměstnanců na růst mezd a finančních benefitů se tak výrazně zvýšil. Z těchto benefitů jsou momentálně nejžádanější bonusy a prémie, které by uvítal každý zaměstnanec bez ohledu na obor či pozici. U takzvaných bílých límečků a pracovníků z IT následuje na druhém místě roční revize mezd podle inflace, dělnické profese oceňují především bonusy ve formě 13. a 14. platů. Zároveň klesá zájem o klasické stravenky, naopak roste o stravenkový paušál, což je příspěvek zaměstnavatele určený na stravování. Jeho daňově uznatelná výše je nyní zhruba 107 korun, při odpracovaných 20 dnech si tak může zaměstnanec připsat k výplatě přes dva tisíce korun. Finanční benefity se tak stávají důležitým nástrojem k udržení zaměstnanců a hrají také klíčovou roli při rozhodování o přijetí nové pracovní nabídky,“ vysvětlila Olga Hyklová.
Energetická krize se prozatím výrazně nepropsala ani do bankrotů firem. V roce 2022 jich ukončilo činnost celkem 629, rekordmanem je ale rok 2021, kdy zkrachovalo 715 společností. Odborníci neočekávají, že by letošní rok rekord překonal. Je ale pravděpodobné, že letos stoupne počet firem, které opustí Českou republiku. „Firmy vedle požadavků na vyšší mzdy čelí dalším nákladům, jako jsou rostoucí ceny surovin, energií, dopravy a úroků z úvěrů. Některé firmy proto zvažují přesun výroby do zahraničí, nejen kvůli energiím, ale také z hlediska nedostatku pracovní síly a stále většího růstu mezd. Je tedy pravděpodobné, že Česko růst nezaměstnanosti teprve čeká, protože firmy, které se pro přesun rozhodnou, budou samozřejmě propouštět,“ uzavřela Marcela Vyskoková.